O Červeném kříži

V dlouhé lidské historii najdeme mnoho válek. V minulosti se běžně stávalo, že raněné vojáky nikdo neošetřil, že armády útočily proti obyvatelům měst a vesnic a plenily jejich obydlí. Zajatí vojáci bývali bez milosti pobiti.

cck2

V polovině devatenáctého století po jedné z velkých bitev té doby navrhl Henri Dunant, aby státy mezi sebou uzavřely smlouvu o tom, že ranění vojáci budou od té chvíle vždy po boji sebráni a ošetřeni. Dále navrhl utvoření celosvětové organizace, která by vychovávala své členy i ostatní občany k tomu, aby dovedli v nouzi poskytnout pomoc druhému. Na mezinárodním shromáždění v Ženevě byl tak v roce 1863 založen Červený kříž a o rok později přijata Ženevská úmluva chránící raněné v bojích. Od té doby Červený kříž pomáhá všude ve světě – při válkách nebo katastrofách se stará o raněné a osoby bez domova.

Znak červeného kříže na bílém poli říká, že pracovníci jím označení jsou připraveni pomoci druhému, a současně je znakem, pod kterým každý nalezne ochranu.

Organizace Červeného kříže v naší zemi se nazývá Český červený kříž (ČČK). Ten také učí děti i ostatní základům první pomoci, aby – než přijede sanitka – dovedli ošetřit kamaráda nebo i úplně cizího člověka. ČČK však také například pořádá ozdravné tábory pro nemocné děti, stará se o lidi, kteří mají sociální problémy, získává nové dárce krve nebo vychovává děti a mládež ke zdravému způsobu života. Členem ČČK se může stát každý již od první třídy.