Den blbec

Jako každé ráno vyráží Mirek do školy. Tak trochu se těší a tak trochu ne, jako vždycky. Čeština a matika, to se dá přestát, pak dějepis a angličtina, to už bude horší, ale nakonec tělocvik, ten je super. Vypadá to na docela prima den.

1. Mirek se při pomyšlení na tělocvik zasní, dneska se totiž hraje fotbalový zápas proti béčku. Vtom ho vyruší zašimrání na krku. Chce se podrbat, když najednou ucítí prudkou bolest. Vosa. Štípla ho. Hned po ránu. Na chvilku se zastaví, polije kapesník vodou z lahve a přiloží si ho na bolavý krk. Příjemně to chladí. To nám ten den pěkně začíná, pomyslí si Mirek a pokračuje v cestě do školy.

2. Velká přestávka, první dvě hodiny uběhly docela rychle. Mirek si teď užívá zasloužené volno. Měli by udělat delší přestávky, uvažuje a spokojeně se houpe na židli. Vtom vletí do dveří spolužák a strašně křičí. Mirek se lekne, otočí hlavu a padá na zem jako hruška. Jau! Stalo se něco? Mirkovi chvíli trvá, než se vzpamatuje z leknutí. Má rozraženou bradu a začíná mu z ní parádně téct krev.

3. Mirek si dojde za paní učitelkou a ta mu rozbitou bradu zalepí. Bohužel to netrvá tak dlouho, aby nestihl začátek dějepisu. Sedí, sleduje vyučování, ale stejně pořád myslí na to, proč zrovna on musí mít takovou smůlu…

4. Konečně je i po angličtině. To nejhorší z celého dne mám za sebou a hurá na tělocvik, pookřeje Mirek. Řítí se po schodech nahoru, když najednou zakopne a padá. Hlavně ne zase na bradu, proletí mu hlavou. Rychle před sebe dává ruce. Právě včas. Brada to tentokrát neodnesla, ale zápěstí ano, přistání bylo tvrdé. Zápěstí je oteklé a dost to bolí. Pěkně si ho narazil…

5. Mirek se zvedá ze schodů a znovu se vydá za paní učitelkou. Na zápěstí dostane elastický obvaz. Z tělocviku dnes bohužel nic nebude. Mirek je zklamaný a naštvaný. Raději co nejrychleji pryč z téhle prokleté školy, než se mi stane něco ještě horšího…

6. Bere si aktovku a vyráží okamžitě domů. Už je venku z budovy. Snad je to za mnou, říká si v duchu a malinko si poskočí. Jenže noha se mu zasekne o rohožku. Přímo před školními dveřmi padá a zůstává ležet na zemi. To snad není možné, vzdávám se! Naštěstí to odnesl jen loket, je trochu odřený. Mirek ještě jednou vyhledá paní učitelku, vyslechne si kázání o nešikovnosti a s vyčištěnou a zalepenou odřeninou se velice opatrně vydává směrem k domovu.

7. Štípnutí vosou, rozbitá brada, naražené zápěstí a odřený loket, tak to je tedy opravdu den „blbec“. Mirka už dneska venku nikdo neuvidí. I kdyby se dělo cokoli, zamkne se doma a nevyleze ani za nic na světě.