Monika v bezvědomí

Monika zkolabovala při školním basketbalovém zápase. Leží zhroucená na zemi, nehýbe se, nereaguje na oslovení. Příčinu bezvědomí v tomto případě neznáme, mohlo by to být nějaké interní onemocnění (epilepsie, cukrovka, mozková mrtvice atd.) nebo otrava (například alkoholem), úraz hlavy, přehřátí, podchlazení a mnohé další. Příčinu nebudeme v tuto chvíli zjišťovat, důležité je postarat se o životní funkce poraněné.

1. Kristýna Moniku nejprve osloví, aby zjistila, zda je opravdu v bezvědomí. Pak ji uchopí za ramena a zatřese s ní. Může také vyzkoušet mírný bolestivý podnět, např. štípnutí, aby zjistila hloubku bezvědomí. Monika na oslovení, zatřesení ani bolestivý podnět nereaguje.

2. Kristýna uvolní Monice dýchací cesty. Uchopí ji za bradu a za čelo. Jednou rukou předsunuje dolní čelist a druhou rukou tlakem na čelo zaklání hlavu. Záklon hlavy zabrání zapadnutí kořene jazyka, který by mohl ucpat dýchací cesty.

3. Kristýna dává hřbet ruky před Moničina ústa. Druhou ruku položí Monice na dolní část hrudníku. Takto se provádí zjištění dechu. Kristýna cítí na ruce proud vydechovaného vzduchu, hrudník se zvedá a klesá, Monika tedy dýchá. Místo ruky lze také k ústům poraněného přiložit ucho. Kristýna zavolá zdravotnickou záchrannou službu. Na telefonním čísle 155 nahlásí své jméno, místo, kde se nachází, a že je její spolužačka v bezvědomí a dýchá.

4. Kristýna přetáčí Moniku do zotavovací (stabilizované) polohy. Nejprve dá ruku blíže u sebe do nízkého upažení.

5. Poté pokrčí vzdálenější dolní končetinu poraněné v koleni a tahem za koleno a za rameno přetáčí Moniku směrem k sobě.

6. Kristýna otočí Moniku tak, aby ležela na boku. Koleno a loket ohnutých končetin se dotýkají země.

7. Aby zotavovací poloha plnila svůj účel, musí být hlava poraněné v záklonu (tím jsou uvolněny dýchací cesty) a ústa musí směřovat k zemi (tím se zabrání vdechnutí zvratků). Do příjezdu zdravotnické záchranné služby Kristýna stále kontroluje, zda Monika dýchá.