Smyslová soustava

Čich, chuť, hmat, zrak a sluch tvoří základní pětici lidských smyslů.

Ústrojí čichové

Čichové ústrojí zaujímá horní část dutiny nosní, kde má sliznice nažloutlou barvu a je méně cévně zásobená v porovnání s ostatními místy dutiny nosní. Ve sliznici se nacházejí čichové buňky.

Ústrojí chuťové

Orgánem chuti jsou chuťové pohárky nacházející se v dutině ústní na sliznici měkkého patra, zadní stěny hltanu a na příklopce hrtanové. Nejvíce chuťových pohárků je na jazyku. Chuťové pohárky rozlišují čtyři základní chutě: sladkou, hořkou, slanou a kyselou.

Ústrojí hmatové

V kůži se nachází řada receptorů, jimiž můžeme detekovat tlak a napětí (dotyk), bolest a teplotu (teplo a chlad). Dále jsou zde receptory zúčastněné při regulaci prokrvení kůže a činnosti potních žláz. Volná nervová zakončení v pokožce a škáře jsou považována za čidla bolesti. Nervová zakončení na vlasových pochvách reagují, mění-li se sklon vlasu. Ve škáře se také nacházejí tělíska registrující dotykové čití. Podobná tělíska najdeme v blízkosti šlach a ve vazivu kloubů, jejich úkolem je registrovat stav svalového napětí.

Ústrojí zrakové

Zrakové ústrojí tvoří oční koule, která je vlastním orgánem zraku, a přídatné orgány oka.

  • Oční koule je uložena v očnici. Stěnu oční koule tvoří tři vrstvy. Vnější tuhá, bílá a neprůhledná přecházející vpředu v průhlednou rohovku. Druhá vrstva je tvořena bohatým větvením cév, které jí propůjčují název cévnatka. V přední části oka vytváří cévnatka duhovku a řasnaté těleso. Duhovka má zhruba uprostřed kruhový otvor – zornici, jejíž průsvit regulují hladké svaly umístěné v duhovce. Průměr zornice se mění podle množství světla dopadajícího do oka a je také ovlivněn celkovým stavem organismu. Řasnaté těleso je rovněž z hladkých svalů a jeho úkolem je zajišťovat akomodaci čočky, která je uložena těsně za duhovkou. Vnitřní vrstvu oka tvoří sítnice, v níž jsou vlastní světločivné buňky, tyčinky a čípky. V zadní části oční koule se v sítnici nacházejí žlutá skvrna a slepá skvrna. Žlutá skvrna je místem nejostřejšího vidění. V místě slepé skvrny opouštějí oční kouli vlákna zrakového nervu a nenacházejí se zde nervové buňky, proto slepá. 

Přídatnými orgány oka jsou očnicové (okohybné) svaly, víčka, spojivky a slzný aparát.

  • Okohybné svaly odstupují od stěn očnice a upínají se na oční kouli. Jejich funkce je obsažena v jejich názvu.
  • Víčka chrání oko zepředu. Na jejich zadní ploše je velmi jemná a bohatě cévně zásobená spojivka, která plynule přechází na přední plochu oka a vytváří tak spojivkový vak.
  • Slzný aparát je tvořen slznou žlázou a odvodnými cestami slznými. Slzný aparát produkuje slzy, které zvlhčují spojivku a obsahují látky potlačující růst bakterií. Odvodné slzné cesty odvádějí slzy do dutiny nosní.

Ústrojí sluchové

Orgánem sluchu je ucho. Anatomicky se dělí na zevní ucho, střední ucho a vnitřní ucho.

  • Zevní ucho tvoří ušní boltec, který se nálevkovitě zužuje a přechází v zevní zvukovod. Zvukovod uzavírá blanitý bubínek. Za bubínkem leží dutina středního ucha, vystlaná sliznicí a obsahující sluchové kůstky: kladívko, kovadlinku a třmínek. Dutina středního ucha komunikuje Eustachovou trubicí s nosohltanem.
  • Vnitřní ucho leží uvnitř skalní kosti a představuje složitou spleť kanálků a chodbiček, v nichž je kromě vlastního sluchového ústrojí i ústrojí registrující polohy a pohyby těla. Sluchové buňky jsou uloženy v hlemýždi, tvořeném dvěma a půl závity kanálku, který se směrem k vrcholu zužuje. Ze základny hlemýždě vystupuje sluchový nerv.

Spoj, co patří k sobě:

plicní
hrtanová
ušní
srdeční
kyčelní
ústní
mízní
klíční
Langerhansovy
Eustachova
Alzheimerova
Bowmanův
Cortiho
Golgiho
Varolův


dutina
kost
kloub
sklípky
uzliny
příklopka
chlopeň
boltec
orgán
aparát
most
nemoc
ostrůvky
trubice
váček

plicní sklípky, hrtanová příklopka, ušní boltec, srdeční chlopeň, kyčelní kloub, ústní dutina, mízní uzliny, klíční kost, Langerhansovy ostrůvky, Eustachova trubice, Alzheimerova nemoc, Bowmanův váček, Cortiho orgán, Golgiho aparát, Varolův most