Zvířata a první pomoc: Uštknutí hadem

Had je už od pradávna symbolem něčeho zákeřného a podlého. Zkuste se zeptat rodičů nebo prarodičů, jaké nebezpečí vám hrozí při výletě do hor. Poměrně často se dozvíte, že by vás mohla uštknout zmije. Zmije je náš jediný jedovatý had a její uštknutí zdravého člověka neohrozí. V České republice nebylo za posledních 20 let zaznamenáno jediné úmrtí na uštknutí zmijí. Problém by ale mohl nastat u alergického člověka, protože jeho tělo bude na zmijí jed reagovat nepřiměřeně a rozvine se u něj alergická reakce.

ustknuti-hadem

První pomoc při uštknutí zmijí

  • Zachováme klid a nepokoušíme se hada chytit (většinou uteče sám).
  • Doporučíme postiženému omezit pohyb, měl by se posadit.
  • Přímo na poraněné místo přiložíme studený obklad.
  • Voláme záchrannou službu.
  • Pokud pozorujeme příznaky alergické reakce, postupujeme jako u jiné alergie: podáme postiženému jeho léky na alergii a voláme záchrannou službu.

První pomoc při uštknutí exotickým hadem

  • Dáme pozor, kde se had nachází. Bezpečnost zachránce je nejdůležitější. Pokud bychom mohli být v ohrožení, raději se nepřibližujeme.
  • Voláme záchrannou službu.
  • Nejdůležitějším úkolem při první pomoci bude zjištění druhu hada. Často had uštkne svého chovatele, ale v době příjezdu záchranářů už chovatel nekomunikuje. Můžeme být ti poslední, kdo tuto informaci dostane. Určení druhu hada je zásadní pro určení, jaké antisérum poté lékaři pacientovi podají.
  • Opět přiložíme studený obklad a postupujeme podle převládajících příznaků. Mohou to být křeče, dušení nebo bezvědomí.
  • V žádném případě ránu nerozřezáváme, nevymačkáváme, nevypalujeme ani nevysáváme.

Příběh: Uštknutí mambou zelenou

Do nemocnice byl přijat 32letý chovatel exotických hadů s uštknutím mambou zelenou, kterou doma choval. Poraněné místo byl prsteníček levé ruky. V době příjmu do nemocnice byl pacient ještě při vědomí, ale krátce poté upadl do bezvědomí. Antisérum, které s sebou přivezl, mělo bohužel prošlou lhůtu použitelnosti a nemohlo být podáno. Lékaři se starali o pacienta a začali shánět antisérum, které pro mambu zelenou vůbec není běžné. Naštěstí se podařilo kontaktovat jednoho lékaře z veterinárního ústavu, který ale sídlil v jiném městě. Tento lékař se před pár dny vrátil z Afriky, odkud si přivezl několik ampulí antiséra pro svoji vlastní potřebu. Antisérum bezplatně věnoval pro uštknutého chovatele. Pak už zbývalo jen lék přepravit vrtulníkem do nemocnice a podat pacientovi. Bez antiséra je úmrtnost na uštknutí mambou zelenou 100 %. Po třech dnech léčby byl pacient přeložen z jednotky intenzivní péče na normální oddělení a následně se úplně uzdravil.

 

Zmije obecná – zajímavosti

Smrtelná dávka jedu je 15–20 miligramů, zmije ho obvykle mívá kolem 10 miligramů, ale většinou ani tuto dávku neuvolní celou.

Zmijí jed má velmi podobné složení jako jed chřestýše.

Asi ve čtvrtině případů jde o takzvaná suchá kousnutí, při kterých zmije nevypustí jed.

Vypuštění jedu si had dokáže regulovat sám.

Typická klikatá čára na hřbetě není nutně poznávacím znamením zmije. Rozlišení od jiného hada (užovky) je obtížné a jistotu bychom měli až podle hadích zorniček. Délka zmije je maximálně 60 cm, když potkáme většího hada, bývá to užovka.

Zmije obecná je u nás chráněným živočichem.