100 let, kdysi a dnes

Uvědomili jste si někdy, kde všude se můžete každý den potkat s nějakou stovkou? Na louce žije spousta stonožek, naše hlavní město je stověžaté a u sebe doma zaléváte čaj stostupňovou vodou. Ale na tu pozor, protože může napáchat různé škody. Stejně jako stoletá voda – v té se zase schová celé jedno století– a za tu dobu se dá stihnout ledacos!

_100let-kdysi-a-dnes

Často zapomínáme, jak málo toho máme společného s našimi příbuznými z počátku 20. století. Dá se říct, že žijeme v úplně jiném světě, než který znaly naše prababičky. Stačí, když se porozhlédnete po svém bytě, a hned napočítáte několik věcí, které by neznaly a neuměly použít – nejenom stolní počítač nebo mobilní telefon, ale třeba také myčku nádobí nebo mikrovlnnou troubu. A není to jen vybavení domácnosti, které prodělalo drastickou změnu. V průběhu divokého 20. století se totiž proměnily skoro všechny oblasti našeho každodenního života.
Zatímco ještě před sto lety měli lidé naději na dožití padesát let, dnes se nejen díky medicínskému pokroku lehce přehoupneme přes osmdesátku. A nejsme jenom starší, ale také o 10 procent vyšší a o 30 procent těžší! Můžeme si vybírat z daleko rozmanitější nabídky automobilů, které brázdí silnice po celém světě ve stále větším množství. Když ještě stál v čele Československa Tomáš Garrique Masaryk, na sto Pražanů připadl jeden automobil. Dnes se jejich počet skoro vyrovná počtu obyvatel – jen v hlavním městě je registrováno více než 1,1 milionu vozů! Co dalšího se změnilo? A na které vymoženosti jsme si v uplynulých sto letech zvykli? Projděte si náš seznam, ať jste v obraze!

Jak šel čas

v medicíně, první pomoci, záchranářství i v obyčejném životě

Začala se psát historie ČČK

Naším startovacím datem je 6. únor 1919, kdy byl oficiálně založen Československý (dnes Český) červený kříž.

Lidé se naučili létat

Do Prahy dorazilo první civilní letadlo. Psal se srpen roku 1920 a v letu z Paříže přicestovali dva pasažéři, pytel pošty a zásilka ústřic.

První použití inzulinu

V roce 1922 se vůbec poprvé v historii lidstva dala léčit nemoc, která byla do té doby považována za smrtelnou. Šlo o cukrovku čili diabetes. Lék inzulin prvně podali v kanadském Torontu, čtrnáctiletému Leonardu Thompsonovi – prvnímu léčenému diabetikovi na světě. Do Československa se tato revoluční novinka dostala již o rok později.

V Československu začal vysílat rozhlas

První zvuky z rádia u nás lidé slyšeli 18. 5. 1923. Radiové vlny se linuly ze skautského stanu v pražských Kbelích a první dvě přenesená slova zněla: „Haló, haló“. Československo se tak stalo po Velké Británii druhou evropskou zemí, kde začalo pravidelné rozhlasové vysílání.

Tramtaradá

Záchranný sbor v Praze fungoval na dobrovolnické bázi už od druhé poloviny 19. století, ale zásadního zlomu se dočkal až v roce 1924, kdy se stává obecní službou a získává povolení používat fanfárovou trubku.

Objevení penicilinu

Jednoho krásného dne roku 1928 si lékař a vědec Alexander Fleming náhodou všiml pozoruhodné věci – plíseň, která se objevila na staré Petriho misce pohlcovala okolní mikroby. Její jméno penicillium notatum dalo název dnes známému antibiotiku penicilin. Izolovat se ho podařilo až o dvanáct let později a v roce 1941 byl úspěšně podán prvnímu pacientovi. Zajímavostí je, že během druhé světové války (1944) se penicilin – pod názvem mykoin – podařilo připravit i českým vědcům.

Narodil se Antonín Holý (1. 9. 1936)

Jak je možné, že jeden nenápadný český chemik ovlivnil život milionům lidí po celém světě? Nepodařilo se mu nic menšího, než přijít s účinným a dostupným lékem proti viru HIV. S jednou z nejobávanějších nemocí konce 20. století se tak díky jeho objevům dá úspěšně bojovat. A nejen s ní – profesor Holý také vyvinul léky na vir pravých neštovic, pásového oparu nebo třeba vir hepatitidy typu B – jednu z příčin žloutenky!

Příchod léků proti tuberkulóze

Tuberkulóza je vysoce nakažlivé onemocnění. V pozdních stádiích se často projevuje vykašláváním krve a může končit až smrtí. Už více než sedmdesát let se však dá úspěšně zvládat – v roce 1943 objevili vědci antibiotikum streptomycin a svět si tak mohl alespoň částečně oddechnout.

Elektřina ve službách života

První úspěšnou defibrilaci provedl hrudní chirurg Claude Beck v roce 1947. Použil defibrilaci výbojem střídavého proudu k resuscitaci čtrnáctiletého chlapce s akutní a velmi silnou poruchou srdečního rytmu.

Vynález měkkých kontaktních čoček

Věděli jste, že za měkkými hydrogelovými čočkami stojí český vědec Otto Wichterle? Vymyslel je v 50. letech minulého století a od 60. let se postupně začaly dostávat do celého světa. A už v 70. letech tak mohli například Američané vesele odhodit brýle a nasadit přelomový český vynález!

Objevení ibuprofenu

Jako spoustu přelomových věcí i ibuprofen byl objeven náhodou. Stalo se tak ve Spojeném království v týmu doktora Stuarta Adamse. Ten měl původně za úkol najít lék, který by pomohl tlumit zánět u pacientů s revmatickou artritidou. Objevil však lék, který kromě hledaného protizánětlivého účinku tiší bolest silněji než aspirin a jemuž se dnes přezdívá „růžové štěstí“ pro své účinky a zbarvení tablety.

A máme televizi!

Na prvního máje roku 1953 začalo veřejné televizní vysílání v Československu. Šlo ale jen o krátké vystoupení herce Františka Filipovského. Pravidelné vysílání ČTV spustila až o rok později, první přímý přenos (hokejový zápas) byl v telce v roce 1955 a na barvu jsme čekali do roku 1970.

Srdce získalo posilu

Když nám srdce občas poskočí radostí, obvykle to ničemu nevadí. Když však bije příliš pomalu, pomůže kardiostimulátor! První byl úspěšně voperován ve Švédsku v roce 1958 a v nebohém pacientovi vydržel fungovat pouhé tři hodiny. Doby, kdy kardiostimulátory nevynikaly dlouhou životností a kvůli dobíjení baterie trčely z ran pacientů dráty, jsou, bohudík, dávno pryč!

Zrodila se Resusci Anne

U nás ji známe spíš jako „resuscitační Andulu“. Otcem první figuríny pro nácvik umělého dýchání a první pomoci je norský výrobce hraček Asmund Laerdal. Vytvořil ji roce 1958 v úzké spolupráci s anesteziology a odborníky ze Švédského a Amerického červeného kříže.

První transplantace srdce

Chirurg Christiaan Barnard z Jihoafrické republiky si s myšlenkou na výměnu srdce pohrával velmi dlouho, než se 3. prosince 1967 k náročné operaci odhodlal. Pacientem byl zelinář jménem Louis, který umíral na vrozenou srdeční vadu. Voperováno mu bylo srdce mladé dívky Denise, který se stala obětí autonehody. První pacient žil sice jen 18 dní, ale ten druhý už více než rok. Zajímavostí je, že v tehdejším Československu se první transplantace srdce uskutečnila jen o pár měsíců později, 9. července 1968.

Volejte 155

Ke zřízení celostátní tísňové linky s jednotným telefonním číslem 155 došlo v roce 1973.

Máme metro

Poprvé vyjelo 9. května 1974. Nejprve se otevřelo prvních devět stanic trasy C, následovala část trasy A. Dnes má pražské metro trasy tři, 61 stanic a měří úctyhodných 65,2 km!

Dítě „ze zkumavky“

V roce 1978 se narodilo první miminko z vajíčka oplodněného mimo ženské tělo. To bylo v Anglii. U nás se první dítě „ze zkumavky“ narodilo až v roce 1982.

Vymýcení neštovic

Jenom během 20. století zemřelo jejich vinou skoro 500 milionů lidí na celém světě. Díky soustředěnému programu očkování však byla tato prudce nakažlivá akutní choroba prohlášena v roce 1980 za zcela vymýcenou. I přes jejich podobný název ale nemají s těmi planými vůbec nic společného!

Záchranka létá

Provoz letecké záchranné služby v ČR byl zahájen v roce 1987.

Vyvinutí magnetické rezonance

Dalo by se říci, že jde o takový vylepšený rentgen. Vidí totiž i to, co by na obyčejných rentgenových snímcích zůstalo skryto – na rozdíl od rentgenu zobrazuje totiž dobře měkké tkáně. Robustní přístroj, do kterého si člověk lehne, se používá od 90. let 20. století převážně k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla.

Voláme z mobilu

V roce 1991 se nám díky první mobilní síti otevřely úplně nové možnosti volání. Mobily z devadesátých let byste si s sebou do školní lavice nevzali. Byly totiž velké jako kufr a vážily skoro pět kilogramů!

Máme i internet!

Československo se oficiálně připojilo k internetu 13. 2. 1992, jako teprve 39. země na světě. Před tím fakt žádný nebyl.

Dokončení Projektu lidského genomu

Lidský genom je souborem veškeré DNA informace v jednotlivých buňkách. Cílem Projektu lidského genomu bylo zmapovat 20–25 tisíc jeho genů z fyzikálního a funkčního hlediska a zjistit tak, co nás dělá lidmi. To v budoucnu to pomůže cíleněji léčit různá onemocnění s pomocí genové terapie.

Apple představil první iPhone

Přestože nebyl prvním dotykovým přístrojem na světě, společnosti Apple, která jej uvedla na trh, se podařilo přijít s natolik přívětivým a zábavným zařízením, že převrátila trh s mobilními telefony vzhůru nohama. Stalo se 9. 1. 2007.

Nový obličej

Historie transplantací různých orgánů a částí lidského těla je velmi dlouhá. Posledním velkým úspěchem je transplantace obličeje z roku 2011, kterou v USA provedl tým pod vedením Čecha MUDr. Bohdana Pomahače.

Transplantace lebky z 3D tiskárny

V Nizozemí se v roce 2014 podařilo nahradit horní část lebky vytisknutou náhradou, a to dvaadvacetileté Holanďance. Zákrok trval 23 hodin a na jeho konci si mohli lékaři poblahopřát nejenom k úspěšně zvládnutému výkonu, ale také ke světovému prvenství.

Přesně před 100 lety…

… byla založena Masarykova univerzita v Brně.
… přeletělo Atlantský oceán motorové letadlo bez jakéhokoli mezipřistání.
… vznikl elektrický topinkovač.
… se poprvé začalo telefonovat z přístrojů s rotačními číselníky.
… byl založen Československý červený kříž.

Co přinese budoucnost?

S těmi největšími problémy nám pomohou ti nejmenší – nanoboti! Mikroskopické stroje budou schopné dopravit léčivo přesně na správné místo v těle nebo si poradí s nádorovými onemocněními, aniž by způsobily pacientům nějaké nežádoucí účinky.


Z aut se stanou pojízdné obýváky. Budeme si do nich chodit zdřímnout, popovídat s kamarády nebo jen tak relaxovat, zatímco nás odvezou kamkoli si jen budeme přát.


Je libo ledvina nebo slinivka? 3D tiskárny vyřeší problém s nedostatkem vhodných orgánů k transplantaci.