Metoděj Renza: Použil AED a zachránil mladého hokejistu

Dnešní student medicíny a budoucí lékař Metoděj Renza zachránil život mladíkovi, který během hokejového tréninku náhle upadl do bezvědomí. „Je naprosto nepochybné, že svým včasným a správným zásahem mladému hokejistovi zachránil život a uchránil jej vážných neurologických následků, které by s vysokou pravděpodobností nastaly v případě, že by sinusový srdeční rytmus nebyl včas obnoven,“ uvedla MUDr Tučková z Pediatrické kliniky FN Brno, kde byla pacientovi následně poskytnuta odborná pomoc.

Metodej1

Nedávno jsi zachránil zachránil život osmnáctiletému hokejistovi, ale to nebylo poprvé. Už před pár lety jsi poskytoval první pomoc seniorovi v jihlavském obchoďáku. Kolik let ti tenkrát bylo a co přesně se stalo?
Je to už pár let zpátky, takže si nevzpomínám úplně přesně, ale tuším, že jsem byl v posledním ročníku na gymnáziu, tudíž mi bylo asi 18 let. Šel jsem v pátek večer nakupovat do obchodního centra. Hned při vstupu jsem si všimnul, že mezi pokladnami bezvládně leží starší muž. Zkusil jsem, zda muž dýchá. V tu chvíli u něj byl přítomen již jen tzv. gasping, lapavé dýchání, které je indikací k zahájení resuscitace. V ní jsem pokračoval až do příjezdu zdravotnické záchranné služby, kterou volal někdo z přítomných už před mým příchodem.

Věděl jsi tenkrát něco o první pomoci?
Pamatuji si, že jsme na gymnáziu mívali školení první pomoci se záchranáři. Byla to klasická hodina a půl strávená nad figurínou k nácviku resuscitace. Sám jsem se o první pomoc taky trochu zajímal, ale žádným speciálním školením jsem neprošel. První kurz jsem absolvoval až právě asi měsíc po této první záchraně.

Vzpomeneš si ještě, co se ti tenkrát honilo hlavou?
Upřímně musím říci, že příliš moc nevím. Jen vím, že nijak velký stres nebo paniku jsem nepociťoval. Obvykle se mi v podobných krizových situacích daří oprostit od přebytečných emocí, které by výkon jen komplikovaly. Někdy je to však těžké.

Teď podruhé to asi bylo jiné, když studuješ medicínu na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ale přesto, myslíš, že by mladého hokejistu, který ztratil vědomí, dokázaly zachránit třeba i děti?
Jiné to trochu přeci jen bylo, ale v principu je to vždy stejné v situaci, kdy člověk resuscituje. Myslím, že i děti by to určitě zvládly, a sám jsem viděl několikrát v životě různá videa, kdy právě mladí zdravotníci nebo prostě jen přítomné děti velice kvalitně poskytovaly první pomoc nebo dokonce resuscitovaly.

Šlo o srdeční kolaps. Jako první byli u mladíka trenéři, kteří zahájili srdeční masáž, ale tys nezaváhal a vzal sis na pomoc AED. Rozhodlo právě tohle o šťastném konci?
Každá vteřina, kdy srdce nepracuje tak jak má, se počítá. Tudíž myslím, že přítomnost automatického externího defibrilátoru byla v tomto případě stěžejní. Nicméně nemohu hodnotit, jak by celý případ skončil, pokud bych defibrilátor na stadionu neměl. Mimo jiné jsem využil i jiného vybavení k resuscitaci, jako například tzv. ambuvak s obličejovou maskou pro ventilaci pacienta.

Spousta lidí nejspíš vůbec neví, že třeba na stadionu AED k dispozici. Nebo se bojí, že by nevěděli, jak ho použít. Máš pro ně nějakou radu nebo tip?
Je to přesně tak, jak říkáš. Důležité je, aby přistroj byl na dobře dostupném a viditelném místě. Dále by mělo místo být označeno zelenou tabulí s bleskem a nápisem AED. Samotné použití není složité, naopak, přístroj zachránce přesně naviguje, jak postupovat. Je to jednodušší, než by se mohlo zdát.

Jaký je to pocit, zachránit lidský život?
Upřímně musím říci, že se mě na tuto otázku ptá hodně kamarádů, kolegů a další lidé, ale nijak zvláštní pocit jsem z toho neměl. Velice intenzivní to určitě musí být pro pacienta nebo jeho rodinu, kteří si mohou říci, že dotčený člověk dnes zde již nemusel být s námi.

Magazín mladého zdravotníka čtou hlavně děti a teenageři. Prozradíš jim něco důležitého k první pomoci?
Podle mě by každý občan měl být schopen provést alespoň základní první pomoc, tudíž zastavit masivní krvácení nebo rozpoznat srdeční zástavu a provádět kvalitní resuscitaci. Sám si totiž uvědomuji, že jednou tuto pomoc budu pravděpodobně potřebovat i já sám. Pokud ovládám tyto dvě až tři základní dovednosti, tak se nemusím bát pomoc poskytnout. Vše ostatní je víceméně nad rámec a stačí trocha selského rozumu a vzdělání.

A teď něco o tobě… Co máš rád a co tě baví ve volném čase?
Studium a aktivity okolo univerzity a fakulty mě zaměstnávají na 110 procent, nicméně ve volném čase se snažím odpočívat, jak pasivně, tak především aktivně. Rád jezdím na horském kole, chodím po horách, lezu a celkem nedávno jsem okusil skialpinismus, který mě začal velmi bavit. Máme výbornou partu spolužáků, se kterou jezdíme na různé výlety po republice i mimo ni.