Století s Červeným křížem 1919–2019

Na letošní rok připadá významné výročí historie Červeného kříže na našem území – v únoru 1919 byl založen Československý červený kříž.

_stoleti-ck

Červený kříž v českých zemích pomáhal již dříve – od roku 1868, působil však v rámci Rakouské společnosti červeného kříže. Teprve Československý červený kříž (ČSČK) mohl být samostatnou národní společností Červeného kříže, protože ta může působit jen v samostatném státě a tím byla až Československá republika vzniklá 28. října 1918. Proto byl ČSČK v době takzvané první republiky (1919–1938) chápán jako jeden ze znaků nově nabyté samostatnosti a mezi lidmi se těšil velké popularitě. Jaké jsou nejdůležitější milníky stoleté historie ČSČK a ČČK? To není lehké říct – snad s výjimkou toho prvního, přesto některé přinášíme…

6. února 1919

Československý prezident T. G. Masaryk schválil ustavení Československého červeného kříže a do jeho čela jmenoval Alici Masarykovou. Nebylo to proto, že byla jeho dcerou, ale protože se ve zdravotnické a sociální problematice léta angažovala a do čela ČSČK byla navržena ustavujícím shromážděním několik dní předtím.

1921

Byl zaveden tzv. Mír Červeného kříže jako připomínka obětí válek a v celém státě se slavil na Bílou sobotu. Pro nás je důležité, že tuto myšlenku od nás převzal Mezinárodní červený kříž a v roce 1948 byl zaveden celosvětově jako dnešní Světový den Červeného kříže a Červeného půlměsíce – 8. květen.

1925

Na špatnou dostupnost neodkladné zdravotní péče jsme reagovali založením Automobilní záchranné služby ČSČK – předchůdkyně dnešní Zdravotnické záchranné služby.

1931

Pro zlepšení zdravotní péče o děti založil ČSČK dětskou odbornou léčebnu Bukovany, která funguje dodnes a nese jméno Charlotty G. Masarykové.

5. srpna 1940

Němečtí okupanti násilně rozpustili Červený kříž v Čechách a na Moravě, jako jeden ze symbolů československé samostatnosti. Řada jeho příslušníků byla zatčena i popravena, zkonfiskován byl majetek v hodnotě 780 milionů současných korun.

1. září 1940

V reakci na zrušení ČSČK v Protektorátu byl založen ČSČK v exilu, při londýnské vládě. Organizoval pomoc čs. zahraničním vojákům na Západě i na Východě. Čestnou předsedkyní byla Hana Benešová.

Květen 1945

Poskytujeme zdravotnickou pomoc během květnového povstání v Praze a dalších městech. Podílíme se na likvidaci tyfové epidemie v Terezíně, které se obávali sami Němci, a činnost Červeného kříže připustili ještě před koncem války.

1946

Pátrací služba ČSČK vyřizuje jen v tomto jediném roce 414 000 žádostí o pátrání po nezvěstných z doby druhé světové války. Některé válečné případy řeší naše pátrací služba dosud, většinu však dnes tvoří současné případy.

1949

Potřeba krve ve zdravotnictví stoupá. ČSČK se zapojuje do nově vzniklé Národní transfuzní služby a má – stejně jako dnes – za úkol získávat nové dobrovolné dárce krve.

1952

Došlo ke znárodnění Zdravotní záchranné služby ČSČK – byla to tehdy rozsáhlá síť 392 záchranných stanic s 804 sanitkami! Znárodněna byla i léčebna v Bukovanech a všechna další naše zdravotnická i sociální zařízení a také sociální a zdravotnické školy, které jsme tehdy provozovali.

1956

Uspořádali jsme první soutěže mladých zdravotníků v poskytování první pomoci a pokračujeme v tom dodnes.

1960

Byla zahájena výchova k bezpříspěvkovému dárcovství krve.

1961

V Praze zasedá Rada delegátů a Rada guvernérů Mezinárodního červeného kříže. Je to dosud nejvýznamnější mezinárodní akce Červeného kříže u nás. Zapsala se i do dějin Mezinárodního ČK – byly zde schváleny Základní principy ČK a na náš návrh bylo vyhlášeno druhé motto Mezinárodního ČK: „Humanitou k míru“.

1983

Poprvé jsme udělovali Medaili za záchranu života. Je určena laickým zachráncům a má ukázat, že první pomoc se může naučit opravdu každý, pokud chce.

1992

Obnovili jsme profesionální domácí ošetřovatelskou péči ČSČK, staráme se o lidi přímo v prostředí jejich domovů. Tuto službu jsme pojmenovali „Alice“ po naší první předsedkyni.

1993

Rozdělilo se Československo, a tím pádem i ČSČK, v České republice se z něj stal dnešní Český červený kříž.

1994

Návrat předsedkyně-zakladatelky – uložení urny s ostatky Alice Masarykové, která zemřela v USA v roce 1965, do rodinného hrobu v Lánech.

1997

Zasahujeme při rozsáhlých povodních na Moravě (pomoc v číslech: 2 900 aut s 9 000 tunami pomoci, 565 milionů Kč, přímá finanční pomoc postiženým, postaveno 67 povodňových domků, 5 domů s pečovatelskou službou, obnova obydlí 168 rodin).

2002

Opět zasahujeme při rozsáhlých povodních, tentokrát v Čechách (3 463 aut, 2 395 tun pomoci, 331 milionů Kč, postaveno/opraveno přes 80 objektů).

2016

Vezeme humanitární pomoc přímo do srdce Sýrie našim kolegům ze Syrského červeného půlměsíce. Je to první taková pomoc ze zemí EU!

Sté výročí založení ČSČK ve stříbře a ve zlatě

Ke kulatým narozeninám vydala Česká národní banka pamětní minci a Česká mincovna pamětní medaili. Kdo by si chtěl pořídit pěknou památku, ten musí sáhnout do kapsy pořádně hluboko, stříbrná mince stojí kolem pětistovky, zlatá medaile dokonce skoro 25 tisíc korun!

 

Stříbrná dvousetkoruna 100 let ČSČK

Mince má průměr 31mm, hmotnost 13,0 g a je ražena ze stříbra ryzosti 925/1000.
Rubová strana mince vychází ze znaku ČSČK doby první republiky, tedy symbolu kříže doplněného iniciálami ČS. Současně se zde promítá našich sedm Základních principů: Humanita, Nestrannost, Neutralita, Nezávislost, Dobrovolnost, Jednota a Světovost, které mají svou spojitost právě s Československem. Lícní stranu zdobí kříž s heraldickými zvířaty velkého státního znaku ČR.

Zlatá pamětní medaile 100 let ČSCK

Její emisní náklad čítá pouhých 99 číslovaných kusů. Medaile je ražena ze zlata nejvyšší ryzosti 999,9/1000, má průměr 28 mm a hmotnost půl unce (15,56 g).
Kříž na averzní straně medaile předkládá výjev z lazaretu, kde sestry Červeného kříže pečují o nemocné. Na reverzní straně jsou do kříže zakomponována heraldická zvířata České republiky a citace sedmi Základních principů Červeného kříže a Červeného půlměsíce.